Od 23.9 do 27.9 jsem pryč, takže tu nic nepřibude

2.Kapitola

12. listopadu 2011 v 19:00 | Hejlynka |  Cesta Někam Jinam
2. Kapitola-Nečekané překvapení pro nás, nebo i pro rodiče?
15:30
16:30
16:45
17:05
Tak kde ti rodiče jsou?! Ne že by mě nebavilo sledovat mé bratry se skalími tvářemi, kteří čekají velkou pohromu a taky vztek rodičů, ale už mi jich přijde skoro líto. Ale jen skoro.
"No tak, taťka s mamkou vás neukamenují. Jen vám vynadají, dají domácí vězení a najdou doučování. Tak zlé to není."chlácholila jsem je
"Jo? A jak tyto můžeš vědět Alex? Máš 1 a 2. Ještě nikdy jsi žádnou 3 nedostala, tak prosímtě mlč." Odbil mě Will. Jenže během jeho proslovu se konečně dostavili taťka s mamkou a tak si vyslechli Willovy známky hned z první ruky. Nutno podotknout, že se tvářili opravdu překvapeně a to je co říct, protože po tom co mamce oznámili, že čekají čtyřčata si mysleli, že je už nic nemůže překvapit, ale tohle je evidentně dostalo. Ani jeden z kluků si jich nevšiml do doby, než si taťka odkašlal a upozornil tak n jejich přítomnost. Jen přes značné úsilí jsme se s Vicky ubránili smíchu, a že kluci opravdu vypadali komicky. Jelikož rodiče stáli za nimi, tak při taťkově odkašlání nadskočili, jako by je píchla vosa a pokud to bylo možně, tak zbledli ještě víc.
"No tak nám ukažte, co jste donesly za vysvědčení."prohlásil táta a usadil se do křesla. S Vicky jsme vstaly a šli mu ukázat naše výsledky.
"No holky tohle jsou moc hezké výsledky. Jestlipak dostali i chlapci něco podobného? Co kluci? Vy nám neukážete svoje vysvědčení?" zeptal se a vyčkávavě na ně hleděl. Kluci se tedy se značnou neochotou zvedli a podali mu svoje vysvědčení.
"Hm, no to je tedy hezké,"prohlásil po chvilkovém zamyšlení táta.
"takže, počítejte s tím, že ž budete chodit do školy si najdete doučování a to myslím vážně a během léta své rozhodnutí taky nezměním, to jen aby vás nenapadlo mě zkoušet přesvědčovat, abych od svého rozhodnutí ustoupil."dokončil a klukům při představě doučování poklesla ramena.
"Když už jsme u těch překvapení, my pro vás taky jedno máme,"prohlásila mamka a odstoupila ode dveří, u kterých celou dobu stála. Až teď nám došlo, že tam nestála jen tak náhodou, ale proto, aby někoho schovala. A ten někdo byl …Lukáš?! Jen jsme bezmocně zírali, zatím co mamka vysvětlovala. Lukáš se po celou dobu culil, jako sluníčko.
" Protože jsme viděli, jak vám na Lukášovi záleží a, protože budeme mít v novém domě dost místa, tak jsme se rozhodli Lukáše adoptovat. Tak, co na to říkáte?"vysvětlila a převedla to do otázky.
"Že jste nám to mohli říct." Odpověděla jsem za všechny, kteří se stále ještě nevzpamatovali, a proto mi jen přitakali.
"No to mohli, ale pak by to už nebylo překvapení a měli bychom vyrazit, jestli chceme do nového domu dorazit ještě dnes." Prohlásil táta a tak jsme si pobrali věci a vyrazili jsme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aninqa17 aninqa17 | Web | 13. listopadu 2011 v 12:13 | Reagovat

Tak to jsem zvědavá na další díl :).

2 Anne Anne | 3. ledna 2012 v 14:11 | Reagovat

Lukáš je BOREC...se porat tlemi :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama