Od 23.9 do 27.9 jsem pryč, takže tu nic nepřibude

4.Kapitola

13. prosince 2011 v 17:38 | Hejlynka |  Cesta Někam Jinam
Možná dnes přidám ještě jednu kapitolu, ale jenom možná.... Mám teď trochu více psací náladyMrkající
4. Kapitola-Letem světem přes prázdniny a další události
Ten kluk se tu zjevil jako duch a ještě se tváří, jako bychom mu tu překáželi.
"Ehm… Ahoj?"zeptala jsem se váhavě.
"Hm, nazdar." odpověděl podrážděně.
"No, ehm já se jmenuji Alexandra, a tohle jsou mí dva sourozenci, Raily a Lukáš." No tak ten si nechtěl popovídat. Tvářil se stejně otráveně, jako před dvěma vteřinami a díval se na mě pohledem "to snad nemyslíš vážně, že ne?".
"A jek se jmenuješ ty?" zkusila jsem. Hm, tak zase nic. Mluvit umí, takže je asi jen hodně nezdvořilý, nebo hodně naštvaný. Chvíle napětí…hm, b je správně.
"Víš, my bychom se potřebovali dostat do kuchyně, nemohl bys nám pomoct?" další chvíle napětí…Rozmyslí si to, nebo ne a dál bude mlčet, jako ryba?
"Takže jsem řekl správně, když jsem řekl, že jste se ztratili, co?" nezdvořák.
"No, to úplně ne, ale…"
"No, tak to zas až tak moji pomoc nepotřebujete, že?" ten kluk je buď blbej, nebo ještě blbější a já bych řekla, že druhá možnost je dobře.
"Potřebujeme, ale…" on mě snad nenechá domluvit!
"Takže jste se ztratili, protože jinak byste moji pomoc nepotřebovali."nafoukanec. To jako vážně musím přiznat, že jsem se ztratila. Ano já jsem se ztratila, a jsem schopná to přiznat, alejestli to řeknu, budou kluci rozzlobení, protože tím prakticky řeknu, že mě tam nedokázali dovést, což je mimochodem pravda, ale i tak jestli si mám vybrat mezi svými sourozenci a tímhle nezdvořákem vyberu kluky.
"Ne, neztra…"
"Ale ztratili." Co je moc, to je moc.
"NECH MĚ LASKAVĚ DOMLUVIT TY NEZDVOŘÁKU!" zaječela jsem na něj. Bez úspěchu. Zatím co kluci radši couvli on se jen pobaveně culil.
"Já tě tady slušně pro…."já ho zabiju!
"Právě jsi na mě ječela. To není slušná prosba."
"TY JEDEN NEZDVOŘILEJ PITOMČE…."
"Slušná výška. No, tak se tady měj, Siréno."prohlásil a odpochodoval.
Nutno podotknout, že cestu do kuchyně nám nakonec ukázal až Will, který si poslechl konec mého výstupu a prohlásil, že teď může konečně být hrdý, za to že jsem jeho sestra. V jídelně jsme se dozvěděli, že pan Nezdvořák se jmenuje Kristián. Jeho rodiče tu pracovali pro staré majitele a budou pracovat i pro nás. Bohužel to obnáší i to, že tu Kristián a jeho sestra Sirína bydlí spolu s námi. S e Sirí nemám problémy a skvěle si spolu rozumíme, ale s Kristiánem jsem zatím prohodila jen pár slov, a to jen když jsem nutně musela. Bohužel rodiče napadlo poslat nás dva několikrát společně do města. Buď jsem celou cestu mlčela, nebo jsem na něj ječela. Asi jsem si od něj přezdívku Siréna zasloužila, ale jakmile mi tak řekl, byla jsem nepříčetná vzteky a ječela jsem na něj ještě mnohem více a s větší razancí. S ním to však ani nehlo a jen se zarputile culil, jako naprostý dement. Prázdniny utekli jako voda a škol byla už skoro za dveřmi. Jako naprostou třešničku na dortu jsme se dozvěděli, že pan Dement s námi bude chodit do školy. Horor číslo dvě začíná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anne Anne | 3. ledna 2012 v 14:20 | Reagovat

Pan Dememt!!!!!! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama