close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Od 23.9 do 27.9 jsem pryč, takže tu nic nepřibude

7. kapitola- první část

8. ledna 2012 v 20:00 | Hejlynka |  Cesta Někam Jinam
Omlovám se, ale jsem utahaná jako kotě a proto přidám druhou část kapitoly až zítra, ale je to na 100% jisté.
7. Kapitola-Prázdniny, aneb kdo by se netěšil? V minulé kapitole:
Čísi mávající ruka mě vracela do přítomnosti.
"Haló, země volá Alex." smála se Katrina.
"No jo prosímtě." zamumlala jsem.
"Už jsi myšlenkami na prázdninách, co?"zeptala se Seki.
"Jo, už asi jo." odpověděla jsem a dál sledovala padající sněhové vločky.

"Jo, to já taky. Konec konců, kdo by se netěšil?" zeptala se.
"No, třeba ty. Víš prázdniny jsou ideální čas na doučování a vsadím se, že Raily bude chtít začít co nejdřív, když jste si na to doteď nenašli čas." prohlásila jsem nevině.
"No, a konec konců jsi stejně celé prázdniny u nás, protože vaší jedou na služební cestu, ne? Určitě vám připomenou, že byste měli začít co nejdřív, ale neboj. Brácha je sice beznadějný případ, ale já ti ráda pomůžu." konejšila jsem ji, protože její trpitelský výraz byl nesnesitelný.
"Přísahám, že jestli tvůj bratr bude pořád říkat vtipy na můj účet, tak se konce prázdnin nedožije." prohlásila nakvašeně.Raily totiž pořád povídal nějaké vtipy a poslední dobou se jeho nejoblíbenějším terčem stala právě Seki. Netuším proč, ale můj bratr se asi postavil proti mně. Poslední dobou se pořád baví s Danielem, Kristiánem a Dajánou(u té mám neblahý pocit, že se do té Barbie dokonce zamiloval), což je to samé jako kdyby veřejně prohlásil, že s mými názory nesouhlasí a přidává se na druhou stranu. Zrovna u něj jsem doufala, že se to nestane, protože se ze začátku s Kristiánem doslova nesnášeli. U nás doma vládne tichá domácnost. Nemluvíme mezi sebou a mamka s tátou chodí kolem nás a jen bezmocně kroutí hlavou. Byli zvyklí, že v naší rodině jsme všichni drželi po hromadě a já jsem vystupovala tak trochu jako mluvčí, ale vždycky věděli, že jsem hodně, ale hodně tvrdohlavá. Moje tvrdohlavost+ moje špatné sny= vysoce výbušná situace. Poslední dobou se mi zdály čím dál divnější sny. Jednou jsem šla lesem a napadlo mě obrovské zvíře, o kterém jsem měla velké podezření, že to byl vlkodlak, podruhé jsem stála v ničem a kolem mě poletovaly oči všech barev a tvarů, a v mojí třetí noční můře jsem si brala Kristiána za manžela. No říkám. Děs, běs. Z takovýchto snů jsem se většinou budila s křikem (díky tomu jsme zjistili, že můj pokoj je zvukotěsný) a trvalo mi dlouho, než jsem zase dokázala usnout. Tudíž byly hádky na dením pořádku. Nejčastěji jsem se hádala s Danielem. Nesnášela jsem ho snad od prvního dne tady. Další osoby, se kterými jsem se nejčastěji hádala byly: Kristián, Raily, Mamka, Taťka a (kupodivu) Katrina. Pokoušela se totiž pořád všechny obhajovat a nejčastěji právě mého bratra (u té holky mám vážné podezřeni, že se jí můj bratr líbí). Moje výbušná nálada měla za následky dokonce i to, že má Raily od tohoto pondělka na tváři další modřinu (a ne zrovna malou).
"Což mi připomíná, že musíme probrat, co budeme o vánocích dělat. A před nimi, to znamená teď." prohlásila důležitě, ale byla přerušena Sirínou, která si právě přisedla.
"Komu máte dávat dárek? Taky si myslíte, že je postavený na hlavu, že jsme si mohly vybrat jen kluky a naopak?"
"Jo, to teda rozhodně jo." zaznělo od nás sborově.
"Já jsem dostala Krysaříka." prohlásila Seki. Krysařík byla naše nová přezdívka pro Kristiána, který byl vzteky bez sebe, když ji od nás uslyšel.
"Já jsem dostala Petra." odpověděla jsem (Petr byl jeden náš normálnější spolužák)
"A co ty?" zeptala se Katriny.
"To vám teď nepovím, ale dozvíte se to." prohlásila tajemně.
"Víte, kdo dostal vás?" zeptala se rovnou.
"Ne." zazněla sborová odpověď. Zbytek dne jsme strávili nakupováním dárků a dalších nepotřebných věcí. Doma jsem se jen umyla a usnula bezesným (Jupí!!!!!!!) spánkem. Další den měl být poslední den školy a zároveň jsme si rozdávali dárky a já jsem byla zvědavá, kdo si mně vytáhl. Byla jsem přesvědčená, že to podle dárku poznám.
PS: to je to utahaný kotě(já).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Veronique Veronique | Web | 8. ledna 2012 v 20:02 | Reagovat

a jde se číst..:D

2 Veronique Veronique | 8. ledna 2012 v 20:06 | Reagovat

no..:D to s jednou části musím dokonale souhlasit..:D hihia. a prej..brala jsem si kristiána za manžela....nooo...chudák Alex

3 Natali :) Natali :) | 10. ledna 2012 v 20:51 | Reagovat

Jo, Very :D ten sen s Kristiánem je horší než ten s tím vlkodlakem :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama