close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Od 23.9 do 27.9 jsem pryč, takže tu nic nepřibude

16. kapitola-1.část

13. března 2012 v 15:00 | Hejlynka |  Cesta Někam Jinam
Pomalu, ale jistě se blížíme ke konci první části...
16. Kapitola- královna, povinnost, a rozhodnutí
"No, tak jmenuje se Mira, je jí 124 let. Je milá, hodná, spíše tichá a hodně jí to myslí. A to je asi tak všech…No, ještě má sestru, ale o té se nemluví."
Nemluví se o ní? To je divné.
"A proč se o ní nemluví?" podívala se na mě rozzlobeně, ale pak si zjevně uvědomila, že nejsem zdejší.
"Promiň. To ty samozřejmě nemůžeš vědět. Když královninu matku svrhnul Xarx z trůnu přidala se k němu a zradila svoji vlast. Je považována za zrádce a je…" byli jsme přerušeny příchodem další osoby.
"A je přísně zakázáno o ní mluvit." pronesla příchozí žena. Vypadla docela mile a "rošťácky" a nevzbuzoval skoro žádnou autorit, ale přesto jsem sledovala, jak před ní všichni přítomní vlkodlaci sklonili hlavy a Sára dokonce padla na kolena. Přímo přede mnou stálo, děvče, které stejně jako většina přítomných nevypadalo, že by mu bylo víc, než mě. Postavově byla na mě docela vysoká. Mohla měřit, tak 185-190 cm a ještě k tomu měla podpatky, takže to celkovou výšku jen vylepšovalo. Měla dlouhé uhlově černé vlasy po lopatky, ve kterých měla zapletené fialové, modré a růžové květiny. Srdcovitému tvaru obličeje dominovaly šedo-fialové oči. Na sobě měla nevýrazné šedé kalhoty, fialové tričko a přes to černý kabát až ke kolenům. Její výraz nevypadal zrovna přívětivě, ale nedívala se na mě. Svůj zlostný pohled upírala na Sáru, která div neležela ne zemi a třásla se. Asi strachy. Po chvilce promluvila.
"Já…Já se moc om…Omlouvám vaše veličenstvo." vykoktala. Děvče ještě chvíli upíralo pohled na ni a vypadalo to, že svádí vnitřní boj sama se sebou. Proč tu svoji schopnost číst myšlenky mám, jen když ji nepotřebuju?! Po chvilce se do ní odvrátila, přeletěla očima všechny přítomné a na mě se zastavila. Vypadala docela dost překvapená. Nedalo se určit, jestli mile, nebo ne. Je mi docela nepříjemné, když na mě někdo kouká více, než půl minuty, ale ony na mě zírala už minutu a půl. Stísněně jsem přešlápla. Jakoby ji tento můj náhlý pohyb vytrhl z transu sebou škubla a stočila svůj pohled na Simona.
"Takže, to je ona." nebyla to otázka, ale přesto jí odpověděl.
"Ano, vaše výsosti." najednou, jako by si uvědomila, že se před ní její poddaní stále klaní, švihla rukou v neurčitém pohybu, který působil, jakoby jen odháněla dotěrný hmyz. Všichni, až doteď se klanící zvedli hlavy, kromě Sáry, stále klečící přede mnou. Vůbec ji nevnímala a stočila svůj pohled zpět na mě. Tentokrát to vypadalo, spíše jako by mě hodnotila. Nepříjemně jsem se ošila. Proč na mě všichni nově příchozí tak upřeně civý?! Napřed Deinor a Azir a teď tahle podivná královna, tedy jestli to královna je, ale soudě podle reakcí zde přítomných vlkodlaků asi byla. Po další chvilce "civění" na mou osobu mi podala ruku.
"Velice mě těší, že tě poznávám. Moje jméno je Mirialil, ale stačí, když mi budeš říkat Miro. V minulosti jsem byla také známa, jako budoucí královna vlkodlaků…no, teď už současná." s rozpačitým výrazem jsem ji přejala.
"Ehm, no taky mě těší, já se jmenuji Alexandra, ale to už asi taky víte."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 14. března 2012 v 18:57 | Reagovat

Krásny opis kráľovny... Hrozne mi na ňu sedí... Bože, to je celé také dobré! Tak dobr evymyslené! A také krátke... Idem okamžite na pokračovanie :D

2 Natali :) Natali :) | 15. března 2012 v 20:29 | Reagovat

Ten popis královny je fakt moc dobrý! :) Musí být krásná! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama