Od 23.9 do 27.9 jsem pryč, takže tu nic nepřibude

2.Kapitola-2.část

14. června 2012 v 17:59 | Hejlynka |  Stopy peří
Konec zkoušení, takže teď už mám zase víc času na psaní...Snad to dopadlo dobře...Přidávám další kapitolku a doufám, že se bude líbit...

Začala jsem si balit věci do tašky. Myšlenkami jsem už byla zase někde jinde. Jana mě za chvilku dohnala. Neptala se, co jsme dostala, protože věděla, e to nemůže být nic zas až tak špatného. Vždycky jsem byla dobrá studentka. Nebyla jsem šprt, učení mi prostě šlo samo.
"Kde se máme sejít s tvojí mámou?" zeptala se nedočkavě. Těšila se na to nakupování, jako malé dítě na vánoční stromek. Bylo to docela pochopitelné. Do svého stylu oblékání jsem si nikdy moc kecat nenechala, což by ona velice ráda změnila, protože jí přijde, že se oblékám málo odvážně.
"Hm, co? Za hodinu před obchodním centrem."
"To je kdy? Za hodinu od teď, nebo už to bylo půl hodiny?"
"O půl jedenácté." odpověděla jsem nepřítomně.
"No, je čtvrt, tak to bychom už mohly vyrazit, co říkáš?" navrhla a já jsem s ní musela souhlasit. Když nevyrazíme teď, tak už to nestihneme.
O dvě hodiny později:
"Tohle jí bude určitě slušet. Pojďte se podívat paní Darkmoonová."
"Už jdu, Jano…Nemyslíš, že je to na ni trochu moc odvážné? Já bych navrhovala spíš…"
Takhle to bylo celou dobu. Jako kdybych tu vůbec nebyla. Vybíraly moje oblečení, ale beze mě. Neměla jsem šanci vůbec něco říct. Díky tomu jsem měla už i pár kousků oblečení, které si pravděpodobně nikdy neobleču. Ozvala bych se, kdybych nevěděla, že je to zbytečné.
"Nemohla bych si jít ještě něco zařídit?" zeptala jsem se. Chtěla jsem ještě někam jít, ale s nimi bych se tam nikdy nedostala.
"Samozřejmě, zlatíčko." odpověděla moje mamka a spolu s mojí nejlepší kamarádkou přemýšlela, jestli by mi to tričku, které držela, slušelo, nebo ne. Opustila jsem tedy obchod s oblečením a vydala se na opačnou stranu. Během chvilky jsem se dostala do papírnictví, kde byl můj první cíl. Potřebovala jsem si na ten "výlet" koupit nové pastelky a papíry. Malování jsem vždycky milovala, ikdyž jsem v něm nebyla žádný velký talent. Ale kytka u mě byla vždycky kytka a panáček, panáček. Zrovna jsem si vybírala nějaké pastelky, které se co nejméně lámou a pokud možno jsou i hezké, když jsem uviděla, jak na mě, kouká nějaký kluk. Měl krátké černé vlasy a šedivé oči. Stál u druhého regálu a teď se zaujatě probíral nějakými samolepkami, ale přísahala bych, že ještě před chvilkou na mě upřeně zíral. Nemohla jsem se zbavit divného pocitu, že se tu děje něco divného. Zaplatila jsem a přešla do protějšího knihkupectví. Bylo to moje nejoblíbenější knihkupectví. Velice ráda jsem četla a tady jsem vždycky sehnala to, co jsem potřebovala. Zdejší prodavačka byla velice milá a už mě velice dobře znala. Byla jsem tu docela častým zákazníkem. Vybrala jsem si tam pár knížek, které by mě mohly zajímat, a vyšla ven z obchodu. Ale hned jsem se zarazila. Naproti seděl ten kluk za papírnictví a vedle něj seděl druhý, který měl dlouhé hnědé vlasy. Měla jsem pocit, že jsem ho zahlédla přes vlohu obchodu s oblečením. Děje se tu něco divného a já musím přijít na to, co. Ti dva se docela zapáleně o něčem dohadovali a já měla takový divný pocit, že se to týká mě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ,,Nicol" ,,Nicol" | Web | 14. června 2012 v 19:29 | Reagovat

vozne skvele..joj mas stastie ze mas koniec skusania...to mna zajtra caka tazka pisomka z georafiu ktoru nesmiem skazit

2 Hejlynka Hejlynka | Web | 14. června 2012 v 20:19 | Reagovat

[1]:To se ti povede...

3 Natali :) Natali :) | 15. června 2012 v 12:17 | Reagovat

Jo, papírnictví a knihkupectví jsou nejlepší obchody :)
Je to zajímavý, těším se na pokračování :)

4 Alea Alea | Web | 16. června 2012 v 18:13 | Reagovat

[3]: Souhlas :D

Závidím ti, že už máš všechny písemky za sebou. Mě ještě pár testů čeká :(.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama