Tahle kapitolka je pro moje dvě věrné čtenářky Nicol a Natali a pro Maxé, která má dneska narozeniny...Všechno nejlepší
U stolu v kanceláři seděla mladá žena. Měla rezavé vlasy a svítivě zelené oči. Naproti ní stáli dva mladíci. Jeden měl krátké, černé vlasy a ten druhý dlouhé hnědě. Byli to její nejbližší přátelé a jediní, kterým tu mohla věřit. Věděla, že za nikým jiným jít nemůže, protože by mohl prozradit, co se dělají.
"Už vám přece chybí jenom jedna, Chrisi. Musíme jí najít a ochránit. Bez ní nemáme žádnou šanci." vysvětlovala už skoro zoufale.
"Nestačilo by se prostě jenom zbavit Kamila? To on za všechno tady může, i za to, jak se Daniel změnil." mračil se černovlasý mladík. Žena si povzdechla.
"To by stačilo, ale to není tak jednoduché. Ví, že po něm jdeme a dost dobře se hlídá. Nemáme nejmenší šanci se k němu dostat. Nic jiného děla nemůžeme!" Vysvětlovala snad už po desáté. Ně, že by černovlasý mladík byl tak nechápavý, ale příčilo se mu, ža by měl dělat tělesného strážce. V tu chvíli promluvil druhý mladík.
"Pojď, Chrisi. Čím dřív tam budeme, tím dřív to budeme mít z krku. Pořád je tu šance, že to nebude ani tahle." řekl a odvedla druhého mladíka ze dveří.
Současnost:
"Víš jistě, že je to ona?" ptal se hnědovlasý mladík svého přítele.
"Ano, je to ona. Jsem si tím jistý."
"To je vtipné. My ji hledáme až někde na druhé straně státu a ona je mezitím tady kousek od nás." pochechtával se hnědovlasý. Druhý však jeho humor nesdílel.
"Na tom není nic směšného, Vile. To, že bydlí tak blízko znamená, že jestli se nám ji podaří uhlídat během jejího pobytu u nás, nic jim nezbrání si ji potom zase najít. Budeme ji muset chránit napořád. Právě proto se předpokládalo, že ji poslali někam daleko, kde by pak nebylo tak snadné ji zase najít."
"Promiň, ale řekl jsi "my". To ty ji budeš hlídat. Já tě budu jen zaskakovat, když nebudeš moct."
"To je skoro to samé." odseknul Chris.
"No, to tedy není." odporoval mu Vil.
"Víš, co? Už to neřeš. Kdo pro ni zítra přijede?" odpověděl mu nabroušeně Chris.
"Nevím, to se ještě nerozhodlo, ale vypadá to, že buď já, nebo Kamil."
"Kamil? Proč by pro ni proboha měl jezdit?" Chrise to očividně vyvedlo z míry.
"Taky se snaží zjišťovat, která je ta správná."
"To je ale smůla." prohlásil černovlasý chlapec sarkasticky. Druhý se usmál.
"Jo, já vím, že nejradši bys pro ni zajel sám…A úplně tě chápu. Konec konců, je docela hezká."
"Co to proboha plácáš?" osopil se na něj černovlasý.
"Skoro nic, jen se mi zdá, že na ni trochu moc koukáš."
"Nevíš, co vidíš…Měl bys jít na oční."
"No, já bych o tobě řekl to samé, ale nebudeme se přece hádat." dodal rychle, když viděl, že se mu přítel chystá něco odseknout. Podíval se zpátky na děvče, které měly sledovat. Dívalo se na ně, ale ve chvíli, kdy se otočil se rychle podívala jinam a snažila se dělat, že se na ně nikdy ani nepodívala.
Začala nervózně podupávat nohou a čas od času se ujistila, jestli ji ti dva ještě pořád sledují. Vypadala, že se jí ulevilo, když k ní přišla vysoké blondýnka v růžovém a začala jí horlivě někam táhnout.
"No, uvidíme, jaká bude." prohodil hnědovlasý mladík a usmál se.
"Už vám přece chybí jenom jedna, Chrisi. Musíme jí najít a ochránit. Bez ní nemáme žádnou šanci." vysvětlovala už skoro zoufale.
"Nestačilo by se prostě jenom zbavit Kamila? To on za všechno tady může, i za to, jak se Daniel změnil." mračil se černovlasý mladík. Žena si povzdechla.
"To by stačilo, ale to není tak jednoduché. Ví, že po něm jdeme a dost dobře se hlídá. Nemáme nejmenší šanci se k němu dostat. Nic jiného děla nemůžeme!" Vysvětlovala snad už po desáté. Ně, že by černovlasý mladík byl tak nechápavý, ale příčilo se mu, ža by měl dělat tělesného strážce. V tu chvíli promluvil druhý mladík.
"Pojď, Chrisi. Čím dřív tam budeme, tím dřív to budeme mít z krku. Pořád je tu šance, že to nebude ani tahle." řekl a odvedla druhého mladíka ze dveří.
Současnost:
"Víš jistě, že je to ona?" ptal se hnědovlasý mladík svého přítele.
"Ano, je to ona. Jsem si tím jistý."
"To je vtipné. My ji hledáme až někde na druhé straně státu a ona je mezitím tady kousek od nás." pochechtával se hnědovlasý. Druhý však jeho humor nesdílel.
"Na tom není nic směšného, Vile. To, že bydlí tak blízko znamená, že jestli se nám ji podaří uhlídat během jejího pobytu u nás, nic jim nezbrání si ji potom zase najít. Budeme ji muset chránit napořád. Právě proto se předpokládalo, že ji poslali někam daleko, kde by pak nebylo tak snadné ji zase najít."
"Promiň, ale řekl jsi "my". To ty ji budeš hlídat. Já tě budu jen zaskakovat, když nebudeš moct."
"To je skoro to samé." odseknul Chris.
"No, to tedy není." odporoval mu Vil.
"Víš, co? Už to neřeš. Kdo pro ni zítra přijede?" odpověděl mu nabroušeně Chris.
"Nevím, to se ještě nerozhodlo, ale vypadá to, že buď já, nebo Kamil."
"Kamil? Proč by pro ni proboha měl jezdit?" Chrise to očividně vyvedlo z míry.
"Taky se snaží zjišťovat, která je ta správná."
"To je ale smůla." prohlásil černovlasý chlapec sarkasticky. Druhý se usmál.
"Jo, já vím, že nejradši bys pro ni zajel sám…A úplně tě chápu. Konec konců, je docela hezká."
"Co to proboha plácáš?" osopil se na něj černovlasý.
"Skoro nic, jen se mi zdá, že na ni trochu moc koukáš."
"Nevíš, co vidíš…Měl bys jít na oční."
"No, já bych o tobě řekl to samé, ale nebudeme se přece hádat." dodal rychle, když viděl, že se mu přítel chystá něco odseknout. Podíval se zpátky na děvče, které měly sledovat. Dívalo se na ně, ale ve chvíli, kdy se otočil se rychle podívala jinam a snažila se dělat, že se na ně nikdy ani nepodívala.
Začala nervózně podupávat nohou a čas od času se ujistila, jestli ji ti dva ještě pořád sledují. Vypadala, že se jí ulevilo, když k ní přišla vysoké blondýnka v růžovém a začala jí horlivě někam táhnout.
"No, uvidíme, jaká bude." prohodil hnědovlasý mladík a usmál se.
tak za prve:dakujem za venovanie a za druhe:skvela cast
ako vzdy :)