close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Od 23.9 do 27.9 jsem pryč, takže tu nic nepřibude

22. Kaptiola- 2. část

30. června 2013 v 22:05 | Hejly |  Cesta Někam Jinam
Přidávám další kapitolu. Konečně jsou prázdniny, takže doufám, že budu přidávat častěji.
Ano, možnost je jenom jedna, ale…
"Tak mírumilovná bytost, jako Věštec přece nemůže být s Xarxem nějak příbuzná. Musel by přece nějak ovlivnit jeho rozhodnutí." Možnost sice je jenom jedna, ale pořád jsem to mu odmítala uvěřit.
"Možná je mírumilovná bytost, ale má zásadu, nikdy se neplést osudu do cesty. Možná si uvědomoval, že se to děje přímo jemu pod nosem, ale ani tak tomu nezabránil." No jo, zásady některých lidí jsou k ničemu.
"Ještě jedna otázka."
"Ano?" Vypadal skoro vyčerpaně z toho, jak mi musel neustále podávat informace a odpovídat na moje dotazy.
"Žije tu spousta druhů kouzelných bytostí, tak proč zrovna člověk? Nebo to taky nebylo ve věštbě řečeno?"
"To konkrétně tam bylo. Něco o člověku vyhnaném ze svého světa válkou, který se vrátí, aby vedl válku ještě větší."
"Ale to nedává žádný smysl." Zamračil se.
"Co konkrétně ti na tomhle jasném sdělení přijde nesmyslné?"
"Pořád jsem nepochopila, proč zrovna člověk. Defakto nejslabší bytost v tomhle světě."
"Nenapadlo tě, že možná proto, od něj nikdo nebude čekat hrozbu. Kdyby Xarx nevěděl, co v té věštbě stojí určitě by se proti člověkovy nebránil. Přišlo by mu to naprosto absurdní."
"Když jsme u toho. Přívěšek je defakto neživá věc. Tak jak by mohl něco vědět?" tohle mě taky docela zajímalo. Proč mě to nenapadlo dřív?
"Býval to vidoucí kámen."
"Na tom přívěsku žádný kámen není a pokud vím, tak je to nějaký keltský znak z kovu."
"Ze zadní strany je připevněná destička z toho kamene. Není to na první pohled vidět, ale je tam." Nadechla jsem se, abych namítla, že to pořád nevysvětluje, jak by mohl kámen mít mysl, ale Simon mě přerušil.
"Ne, ten kámen sám o sobě nemá duši. Jedna osoba se obětovala. Její duše je v tom kamínku a řídí to, co ten kámen dělá."
"Kdo je to?"
"Xarxova matka."
"Ona byla taky věštec, nebo něco takového?"
"Ne, ona byla z poloviny čarodějnice a z poloviny vlkodlak. Chtěla nějak pomoci a proto se rozhodna obětovat."
"Jak dlouho žijí čarodějnice?"
"Dlouho, klidně i déle, než vlkodlaci."
"Děle, než ty určitě, protože ty už dlouho žít nebudeš." ozval se za mými zády chraplavý hlas. Hrobařka se vrátila někdy během našeho rozhovoru připlížila se nám za záda. V kostnaté ruce držela dlouhý zahnutý nůž.
"Vlastně pro vás mám novinku. Ještě vás nezabiju, tedy… Alespoň ne všechny." Usmála se.
"Dozvěděla jsem se, že na vás dva," ukázala nožem na mě a Simona. "je vypsaná slušná odměna. Tedy spíše na tebe děvče a na jeho hlavu. Nemusí být na živu." Zasmála se šíleným smíchem a pomalu se nožem přesunula k Simonovy. Viděla jsem, jak polknul.
"Ale, vy jste přece nezávislí. Tak proč bys nás měla dávat Králi a nezabýt nás všechny. Peníze přece na nic nepotřebuješ." Chápala jsem, o co mu jde. Sice se mě defakto snažil zabýt, ale pořád lepší, než padnout od rukou Xarxovi. Znovu se zasmála.
"Přece nejsi tak hloupí, vlkodlaku. Král se chystá do války a kde je válka je i spousta mrtvých. Mrtvých, kteří by neměli klid, pokud by navždy leželi na bitevním poli. Žádný voják nechce zůstat pochovaný na bitevním poli. Všichni se přejí něco krásného. A to tu je. Klid, ticho a mír. Teď tě zabiju a tu malou holčinu odvedu na hranici svého území. Budu za to mít zvláštní zásluhy, víš?" Opět se šíleně zasmála. Rychle jsem střelila pohledem k Simonovi. Zdálo se mi, že jsem v jeho pohledu zahlédla náznak paniky.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ,,Nicol" ,,Nicol" | Web | 2. července 2013 v 10:29 | Reagovat

opäť skvelá časť... teším sa na pokračovanie...len dúfam, že ich nejako zachrániš :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama