close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Od 23.9 do 27.9 jsem pryč, takže tu nic nepřibude

25.Kapitola-2.Část

10. srpna 2013 v 15:09 | Hejly |  Cesta Někam Jinam


"Možná by bylo dobré začít od začátku. Celý tenhle svět stvořilo šest mocných bytostí. Z jednoho z nich se stal věštec, který sídlí na ostrově daleko v moři. Další darovala svůj život, aby vytvořila nás a třetí vytvořila obyvatele téhle země. Původně tu žili pouze lidé, Někteří z nich měli zvláštní schopnosti. Stárli pomaleji, dokázali komunikovat se zvířaty, dokonce i s draky. Časem se z nich stala samostatná rasa Pouštních lidí. Většinu tohohle kontinentu pokrývá poušť a od toho získali své jméno. Ale lidé je začali nenávidět pro jejich zvláštnost a tak je zahnali do ústraní a rozehnali na všechny kouty světa. Někdy v té době sem připluli moji předkové, kteří původně žili na ostrovech v moři. Nikdy se tu nezdrželi dlouho, protože bez moře nedokázali žít. Další z mocných bytostí ale začala žárlit. Proč by si i ona nemohla vytvořit vlastní rasu? Na odlehlém kontinentu za mořem vytvořila rasu bojovníků. Byli to vlkodlaci. Ti postupně začínali také přijíždět sem, ale tenkrát ještě nebyli prokletí, jako dnes, takže to nikomu nevadilo. Mezi pouštními lidmi byla legenda, že se narodí královna, která povede jednu z nejmocnějších armád, jaké svět kdy viděl a tak se taky stalo. Její jméno bylo Aurora a skutečně dala dohromady jednu z největších armád světa. Mezi její nejhrozivější bojovníky patřila asi stovka jezdců na dracích. Obyčejní lidé se báli její síly a rozhodli se proti ní vyhlásit válku. Moje rasa a vlkodlaci v ní viděli též hrozbu, takže se přiklonili na stranu lidí. Válka trvala několik let, ale přesto obě bojující strany stále odmítaly uzavřít příměří. Bylo mnoho obětí na obou stranách, ale až jedna byla osudná. Byl to muž, kterého Aurora milovala. Sice ho nezabili, ale jeho vyléčení je i dnes nemožné. Zranil ho vlkodlak a to byla pro Auroru poslední kapka. Byla naprosto zoufalá a proklela naprosto všechny. Vlkodlaky, aby byly věčné stvůry a nedokázali se ovládat. N8s navždy oddělila od moře, bez kterého pomalu, ale jistě umíráme. Svou vlastní armádu, kromě jedné skupinky, která se od armády oddělila už před několika lety, proměnila v ledové sochy a poušť ve které žili také. Za lesem, ve kterém stojí poslední vlkodlačí pevnost se rozprostírá jenom ledová pustina, ve které stojí zkamenělá, největší armáda, jakou kdy svět viděl." Dokončila Elfka svoje vyprávění. Nejsou to zrovna hezké dějiny.
"A může někdo tu armádu zase probudit?"
"Prý ano. Mezi skupinou, která se oddělila od armády byla i královnina sestra. Těsně před kletbou se odebrala do dalekého cizího světa lidí, který se jmenuje Země. Jedině její potomek, který se vrátí domů, může probudit armádu Pouštních lidí."
"A vy umíráte, protože vám chybí moře?"
"Ano, chybí nám mořská voda, která obsahuje jednu zvláštní látku. Jednoho dne tu zůstanu sama jen s několika málo dalšími, kteří se narodili po kletbě. Přežijí jenom ti, kteří nikdy neslyšeli moře."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ,,Nicol" ,,Nicol" | Web | 11. srpna 2013 v 11:39 | Reagovat

páni...skvelá kapitola :) tá história je uzasna...ako ťa to napadlo?? :D som zvedava na ďalšiu kapitolu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama